NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pionýři domácího hc undergroundu, nezkrotní alkoholici, navzdory věku kapela s jedním z nejbouřlivějších pódiových vokalistů u nás, jedna z největších stále aktivně hrajících tuzemských hardcorových legend a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Dodat bych asi měl, že hardcore období mají NAŠROT již nějakou tu dobu za sebou, současná tvorba je mnohem odlehčenější, vyzrálejší a aranžérsky propracovanější, než dřevní materiál kapely. Nicméně jsou to právě undergroundové špinavé punk-hardcorové hity, kterými se NAŠROT proslavili asi nejvíce. Ty mají však do aktuálního materiálu opravdu hodně daleko. „Rag(e)time“ je fošnou, kterou plní úderný havlíčkobrodský crossover, specifická kombinace Hrabošova hlubokého melodického vokálu, který je čím dál tím v menší míře kombinován s nakřápnutým melodickým chraplákem, přecházejím v hardcorové řvaní a hard-crossoverové hudby, ve které se snoubí rock, harcore, metal, méně, ale přece ještě ethno, funk a mnoho dalšího.
V současné poloze NAŠROTů se pozvolna mění poměr mezi agresivní nasraností a přemýšlivou melancholií, ale rozhodně to neznamená, že by kapela svým směřováním vplouvala do vod mainstreamu. Na melodické a měkčí momenty stále dopadá pochmurný stín, který vnesla do tvorby havlíčkobrodských minulá deska „Psychorama“, patrné jsou i pseudoarabské melodické postupy, které byly typické pro album „Mirror And Mask“ – oproti těmto dvěma albům je však novinka slabší na opravdu silné momenty. I tak musím konstatovat, že umírněnější poloha, kde většina pozornosti je zaměřena na vokál, kapele sluší a sedne jí velmi dobře. Rozmělněnější skladby s podporou smyčcových nástrojů, například „Words Are Dead“ mají své silné kouzlo i opodstatnění a patří k tomu nejlepšímu na „Rag(e)time“, naopak houpavé hutnější skákačky obsahující sekané vokály, které znějí jako agresivnější verze starých RED HOT CHILI PEPPERS, působí vedle nich poměrně vyžile. Jako by v nich NAŠROTi vykrádali sami sebe.
Jako vždy poslední dobou jsou skvělé texty, ve kterých si Hraboš bere nekompromisně na mušku současnou a budoucí situaci lidstva, sociálního systému, ekologie a mnohých dalších témat. Pokud vezmu profanované harcore je více než hudba nebo hardcore je hudba s názorem, tak NAŠROT jsou hardcore. Textová složka je skvělá. Jako již tradičně došlo i na jednu cover verzi, tentokrát má tu čest skladba „Sunday Morning“ od VELVET UNDERGROUND, která album velmi příjemně provzdušňuje v jeho sevřenosti a zadumanosti. Celkově vzato, jde o dospělé album od kapely, která se již nehoní za úspěchy a nemusí sobě ani okolí nic dokazovat. Soubor písní v rámci tvorby spíše průměrných, ale stále osobitých a ve svém rukopisu nezaměnitelných.
Dospělé album od kapely, která se již nehoní za úspěchy a nemusí nic sobě ani okolí dokazovat. Soubor písní v rámci tvorby spíše průměrných, ale stále osobitých a ve svém rukopisu nezaměnitelných.
7,5 / 10
1. Intro
2. Refugees From The Future
3. I Want To Take You Away From Here
4. In A Bar Named „There…“
5. Bloody Oil
6. Only Pain
7. Sunday Morning
8. Words Are Dead
9. Freddie The Spider
Rag(e)time (2009)
Psychorama (2003)
The Mirror & The Mask (2000)
The Guide To The Wild Years (1997)
Cornered Animal (1995)
Brain Investigator (1993)
Destructive Tour (1991)
Totálně našrot (demo) (1989)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Cecek Records
Stopáž: 43:00
Produkce: Našrot
Studio: Andy´s Sound Studio
CD vlastním už od jeho křtu. Musím souhlasit s recenzí, že ve srovnání s minulými alby je spíše průměrné. Psychorama obsahovala určitě silnější skladby. Přesto je v celkovém měřítku dost vysoko.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.